Stříbro
Stříbro se obvykle vyskytuje v celistvé formě jako valounky nebo zrna, ale může se nalézat také v drátovitých nebo keříčkovitých agregátech. Je-li stříbro čerstvě vytěžené nebo právě vyleštěné, má charakteristickou stříbobílou barvu. Na vzduchu ovšem strácí lesk díky oxidaci. Nelze jej proto používat v ryzí formě pro většinu šperků. Bývá čato taveno s jinými kovy nebo bývá pozlacováno.
Nejčastěji se získává jako vedlejší produkt při těžbě olova, často v asociaci s mědí. Nejčistší přírodní stříbro se vyskytuje v podobě zkroucených drátů pochází z Kongsbergu v Norsku.
Zlato
Barva zlata závisí na množství a druhu příměsí, které obsahuje. Přírodní zlato je typicky zlatožluté a velmi měkké, avšak při použití ve zlatnictví podle zakázky se jeho barva mění a zvyšuje se jeho tvrdost. Zlato může být smíšeno s jinými kovy. Přidá-li se stříbro, platina nebo zinek vzniká světlé nebo bílé zlato, přidáním mědi vzniká červený odstín a železo dodává barvu modrou.
Ryzost zlata používaná ve zlatnictví je od 9 karátů přes 14, 18, a 22 až 24 karátů.
Zlato se nalézá ve vyvřelých horninách a ve spojení s křemennými žílami, často v malých množstvích pouhým okem neviditelných. Je také soustřeďováno v druhotných naplavených nalezištích jako valounku (nugety).